Pravidla pro běhání na oválu

Pravidla pro běhání na oválu

Pravidla pro trénování na oválu, aneb jak být ozdobou stadionu

Rozmáhá se nám tu takový nešvar – davy atakující běžecké ovály. Spousta rekreačních běžců zřejmě touží dosíci výkonnosti olympijských vítězů právě tréninkem na atletickém oválu. To je v pořádku, kapacita bývá dostatečná, ale atletický ovál není pro neznalého zrovna snadno uchopitelným a vyžaduje buď znalosti, nebo přemýšlení. V ideálním případě oboje.
A právě rozšířit znalosti zájemců o trénink na oválu se pokusíme následujícími řádky.

Takto poučený nováček pak bude beze stopek k nerozeznání od „ostřílených atletů“.


1. Vstup

Uvědomte si, že naprostá většina běžeckých oválů je neveřejným prostorem se striktními pravidly vstupu a provozu. To, že jsou potenciálně přístupné neznamená, že na ně může kdokoliv a kdykoliv. Dejte si tu práci a seznamte se s provozním řádem vyhlédnutého oválu a pokud to jde, najděte si správce a proberte s ním detaily.


2. Účel

Běžecký ovál je, překvapivě, určen k běhu. Již podle názvu. Ale stejně jako v plaveckém bazénu najedete spoustu lidí, kteří si ho pletou s koupalištěm, i na běžeckém oválu se bohužel vyskytují lidí pletoucí si ho s hřištěm, parkem a podobě. Dbejte na to, abyste mezi ně nepatřili.

Zejména si pamatujte, že na polytanovou dráhu nepatří nic, co má kolečka; ani na chvilku. Opravdu, ani kolo, koloběžka, taška na kolečkách, dětský kočárek, brusle, skateboard…

A také je na většinu oválů zákázán vstup se zvířaty.


3. Ohleduplnost

Stejně jako při jakékoliv jiné činnosti buďte ohleduplní a snažte se ze všech sil nikomu nepřekážet. Aktivně se snažte; nečekejte, až vás bude někdo napomínat.


4. Kam můžu?

Na oválu se může pohybovat poměrně velké množství lidí a jen někteří z nich mají úplně legitimní důvod se tam vyskytovat (viz provozní řád). Typickým příkladem jsou trénující skupiny mateřského oddílu a/nebo nájemců. Snadno je poznáte a je na vás, abyste si s jejich vedoucím hned na začátku dohodli, kde jim nebudete překážet a jak přesně můžete ovál využívat.


5. Bezpečnost

Na spoustě atletických stadionů jsou kromě běžeckých drah též sektory pro skok daleký, vysoký a sektory pro hody a vrhy. Bezpodmínečně musíte mít přehled, kdo se v nich pohybuje a kde na oválu hrozí reálné nebezpečí zasažení náčiním, či srážkou s jiným trénujícím. Obzváště obezřetní buďte při každém přecházení dráhy a dopadových ploch náčiní!

Běhy mají vždy přednost před technickými disciplínami, v závodě i v tréninku, ale letícímu kladivu je to jedno a jde o vaše zdraví.


6. Vybavení

Na ovál choďte trénovat jen v běžeckých botách s hladkou podrážkou, pro rychlostní tréninky v tretrách s hřeby do 6 mm, nejlépe pyramidovými. Obecně se hodí méně zatlumené boty, protože tlumení obstarává právě samotná polytanová dráha. Běh v silně zatlumené silniční obuvi po dráze připomíná spíš brodění se bahnem.
V žádném případě nesmíte mít krosky, neřkuli s hřeby na led. Jen pro jistotu: Kopačky nejsou běžecká obuv!

Stejně tak zapomeňte na sluchátka do uší, reproduktor do ruky a podobně. Nejen, že je to nebezpečné vám i ostatním (nebudete dostatečně pozorní), ale zbytečně dáváte okolí najevo, že o trénování nemáte potuchy.


7. Užívání

První dráha je nejpoužívanější, a právě proto se v ní nesmí běhat, pokud neběžíte vytrvalostní běh na čas!

Rozklusání a vyklusání musí probíhat vždy ve vnějších (dvou) dráhách a obvykle v protisměru. Pro pomalé a středně rychlé běhy na delší vzdálenosti si vždy dle v provozním řádu uvedeného hendikepu spočítejte místo startu a běhejte ve druhé-třetí dráze (nenajdete-li přesný údaj, počítejte 7,5 m/dráha/okruh). Sprinty běhejte dle vyznačených hendikepů ve 2.–8. dráze a přednostně využívejte rovinku protilehlou cílové. No a střední tratě (po případném seběhu) a dlouhé tratě ve vysokém tempu trénujte „holt“ v dráze první.

Pamatujte, že rychlejší běžec má vždy přednost a měli byste mu automaticky (zejména z první dráhy) uhnout. Pokud to nestihnete a musí se přednosti dožadovat voláním „dráha!“, je to špatně.


Přečtěte si také obecná Pravidla pro závodního běžce.